Praha - Pavlov (10,5 km)
(zprovozněno 2008)
ÚSEKY DÁLNICE
NOVINKY
ÚČEL STAVBY
Silnice I/6 zajišťuje dopravní spojení hlavního města Prahy, středních Čech a Moravy se západočeskou aglomerací Karlovy Vary – Sokolov – Cheb.
Tato dopravní tepna je součástí mezinárodní silniční sítě TEN-T a je po ní veden mezinárodní evropský tah SRN – Pomezí nad Ohří – Cheb – Karlovy Vary – Praha s označením E 48 a v úseku Cheb – Karlovy Vary po ní navíc peážuje další evropský tah SRN – Vojtanov – Plzeň – České Budějovice – Třeboň – Halámky – Rakousko s označením E 49. Silnice I/6 přivádí mezinárodní automobilovou dopravu směřující do Spolkové republiky Německo na hraniční přechod Pomezí nad Ohří a prostřednictvím návazných úseků silnic I/21, I/25 a I/64 i k dalším významným hraničním přechodům ve Vojtanově, na Božím Daru a v Aši.
Trasa silnice I/6 je v současné době vedena průtahy řady obcí, kde negativně působí jednak na kvalitu životního prostředí, jednak na bezpečnost silničního a pěšího provozu. Vzhledem k tomu, že ani technický stav, směrové a výškové řešení trasy neodpovídá zvyšujícím se nárokům na přepravní vztahy vyvolané rostoucím dopravním zatížením, zejména těžkou kamionovou dopravou, bylo rozhodnuto o postupné přestavbě stávající silnice I/6 na kapacitní čtyřpruhovou směrově dělenou dálnici.
Počátek přestavby tahu silnice I/6 se datuje od konce osmdesátých let. Od té doby byly postupně vybudovány a zprovozněny stavby v úsecích Praha - Pavlov – Nové Strašecí v celkové délce 30 km (dokončeno 2008), průtah silnice I/6 Karlovými Vary v délce 8,9 km (2007), úsek Kamenný Dvůr – křižovatka Y (se silnicí I/21) délky 4,4 km (2003). V průběhu let 2010 až 2012 byly zprovozňovány úseky Jenišov – Nové Sedlo (4,4 km), Nové Sedlo – Sokolov (7,5 km), Sokolov – Tisová (5,4 km) a Tisová – Kamenný Dvůr (7,5 km). Po dokončení těchto úseků vznikl ucelený tah čtyřpruhové komunikace od Chebu (MÚK Cheb-sever) do Karlových Varů. V roce 2015 došlo k otevření 4,1 km dlouhého úseku D6 mezi Lubencem a Bošovem. Dalšími zprovozněnými úseky byly části D6 Nové Strašecí-Řevničov (5,6 km) a Řevničov, obchvat (4,2 km), které byly otevřeny na konci listopadu 2020. Koncem srpna 2024 byla pak zprovozněna další navazující část D6 u Krupé (6,5 km). V září 2025 byly zprovozněny další dva úseky, a to u Hořesedel a Hořoviček (9,2 a 5,2 km). Souvislý úsek D6 mezi Prahou a mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí I/27 u Jesenice na hranici Středočeského a Ústeckého kraje dosahuje délky 62 km. Souvislý úsek D6 mezi Prahou a Krupou tak dosahuje délky 49,2 km. Na konci srpna 2021 byl zprovozněný obchvat Lubence (4,9 km).
Konečným cílem je dokončení zbývajících úseků tahu D6 a vytvoření tak kompletního a kvalitního spojení mezi hlavním městem ČR Prahou a západočeskou aglomerací včetně mezinárodního propojení do Spolkové republiky Německo. Dálnice je řešena se čtyřmi jízdními pruhy, vždy dva pro příslušný směr jízdy v kategorii R 24,5/100 nebo R 25,5/100. Všechny křižovatky a křížení s ostatní silniční sítí jsou řešeny mimoúrovňově. Navržené vedení trasy silnice D6 je doplněno řadou opatření k ochraně životního prostředí, k zabezpečení hygienických limitů v oblastech, kterými trasa prochází, tj. protihlukovými stěnami a bariérami.
Všechny komunikační úpravy na řešené trase jsou připravovány a realizovány ve snaze po zkvalitnění nadřazeného dopravního systému a vychází ze stávajících a prognózovaných vnitrostátních a mezinárodních přepravních nároků se zohledněním základních koncepčních dokumentů (prioritně usnesení vlády č. 741/1999 k Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 a č. 145/2001 k Návrhu harmonogramu a finančního zajištění realizace Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 a č. 882/2005 k dopravní politice ČR pro léta 2005–2013). Dalším významným argumentem pro realizaci tohoto tahu je politický požadavek formulovaný usnesením vlády č. 122/2000 ke Globálnímu plánu revitalizace pánevních oblastí severozápadních Čech, který ve svém 2. dodatku ukládá harmonogram výstavby D6 urychlit. Na území Karlovarského kraje se kromě toho jedná i o usnesení vlády č. 360/2004 k aktuálním problémům Karlovarského kraje, které uložilo ministru dopravy pokračovat v urychlené realizaci výstavby dálnice D6. Ve Středočeském kraji (ÚP rozvoje Středočeského kraje) má výstavba D6 význam pro rozvoj průmyslových zón v oblasti severozápadně od hlavního města Prahy.
Dálnice D6 začíná připojením na dokončenou část Silničního okruhu kolem hl. města Prahy (stavby SO 516 Třebonice – Řepy a SO 517 Řepy – Ruzyně). V minulosti byly v rámci operačního programu doprava či z rozpočtu SFDI zrealizovány úseky:
V současné době jsou v rámci operačního programu doprava či z rozpočtu SFDI realizovány úseky:
Investorem staveb dálnice D6 je Ředitelství silnic a dálnic s.p., které jejich přípravu a realizaci zajišťuje prostřednictvím svých Správ, tj. příslušných organizačních složek s krajskou působností, po jejichž území tah D6 prochází.
Dopravní zatížení dálnice D6 bylo stanoveno na základě výsledků celostátního sčítání silniční dopravy z roku 2005, které na silniční a dálniční síti České republiky zajišťuje Ředitelství silnic a dálnic ČR v pravidelném intervalu 5ti let. Z výsledků zatím posledního sčítání z roku 2016 byly spočítány hodnoty intenzit provozu v následující výši:
| Úsek | voz./den |
| Praha - Pavlov | 29 500 |
| Pavlov - Nové Strašecí | 17 000 |
| Nové Strašecí - křižovatka sil. I/27 | 11 000 |
| Křižovatka sil. I/27 - Bošov | 7 900 |
| Bošov - Karlovy Vary | 10 700 |
| Karlovy Vary západ, 2.st. | 25 500 |
| Jenišov – Nové Sedlo | 16 500 |
| Nové Sedlo – Sokolov | 15 600 |
| Sokolov – Tisová | 11 500 |
| Tisová – Kamenný Dvůr | 12 500 |
| Kamenný Dvůr – Cheb-východ | 16 000 |
Uvedené hodnoty dopravního zatížení představují pouze stávající objemy přepravních vztahů, které jsou v současné době po silnici I/6 – D6 převáděny. Pokud se týká skladby dopravního proudu, prakticky v celém tahu bylo z celkového počtu zaznamenáno 25 – 30 % vozidel těžkých. Po dokončení trasy D6 lze předpokládat navýšení objemu (zvláště těžké dopravy), která přejde z dnes využívané trasy po dálnici D5 a dále po silnici I/21 do Chebu a k hraničním přechodů Pomezí a Vojtanov. Další významné navýšení intenzity dopravy může přinést využití přilehlého území ke komerčním účelům a plánovaná revitalizace pánevních oblastí severozápadních Čech.
Na všechny úseky dálnice D6, které jsou v současné době k realizaci připravovány, byla dle platné legislativy zpracována dokumentace o vlivu stavby na životní prostředí. Jednotlivé stavby byly procesem EIA posouzeny a jsou k nim vydána stanoviska MŽP ČR. Podmínky, které jsou pro jednotlivé stavby stanovisky MŽP stanoveny, jsou v rámci dalších stupňů přípravy plně respektovány. Realizací celého tahu dálnice D6 bude dosaženo výrazného zlepšení plynulosti a bezpečnosti silničního provozu.
Odstraněním nevyhovujících směrových a sklonových poměrů, vybudováním mimoúrovňových křižovatek a křížení s ostatní komunikační sítí dojde mimo jiné i ke snížení emisí z provozu motorových vozidel a k omezení rizik znečištění životního prostředí následkem dopravních nehod. V souvislosti s výstavbou dálnice D6 je prováděna ochrana vodních toků a zdrojů podél řešené trasy. V nezbytném, legislativním rámcem požadovaném rozsahu, jsou budována protihluková opatření. Trasa D6 respektuje významné krajinné prvky a je v souladu s evropskými standardy na ochranu životního prostředí.
HARMONOGRAM VÝSTAVBY
Harmonogram byl aktualizován k 28. srpna 2024.
Údaje, poskytnuté investorem v harmonogramu, jsou orientační a mohou se v závislosti na postupu investorské přípravy jednotlivých úseků měnit (v závislosti na míře různých komplikací ze strany úřadů, majitelů stavbou dotčených pozemků, občanských a ekologických iniciativ). Některé procesy přípravy bývají záměrně pozdržovány opakovaným odvoláváním se ke stanoviskům a správním rozhodnutím. Čím se termín stavby blíží, tím je harmonogram přesnější. V okamžiku existence pravomocného stavebního povolení a po výběru zhotovitele, který je vázán smluvními závazky vůči investorovi, je již možno definitivně určit termín uvedení do provozu konkrétního úseku.
Předpokládané termíny zahájení realizace byly stanoveny s ohledem na dokument "Dopravní sektorové strategie 2. fáze" Ministerstva dopravy ČR, který určuje startegii a priority výstavby v kontextu s možnostmi financování staveb v rámci celé České republiky.
V případě urychlení kroků v procesu inženýrské a majetkoprávní přípravy jednotlivých staveb lze termíny realizace "přiblížit".
| stavební úsek | ÚPD | EIA | DUR | ÚR | DSP | SP | zahájení realizace |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Praha - Pavlov | Stavba byla zprovozněna v roce 2008 | ||||||
| Pavlov - Velká Dobrá I. stavba | Stavba byla zprovozněna v roce 2002 | ||||||
| Pavlov - Velká Dobrá II. stavba | Stavba byla zprovozněna v roce 2000 | ||||||
| Velká Dobrá - Kamenné Žehrovice | Stavba byla zprovozněna v roce 1994 | ||||||
| Kamenné Žehrovice | Stavba byla zprovozněna v roce 1988 | ||||||
| Tuchlovice I. stavba | Stavba byla zprovozněna v roce 1987 | ||||||
| Tuchlovice II. stavba | Stavba byla zprovozněna v roce 1988 | ||||||
| Stavba byla zprovozněna v roce 1983 | |||||||
| Nové Strašecí, přeložka II.a | Stavba byla zprovozněna v roce 1982 | ||||||
| Nové Strašecí, přeložka I.b | Stavba byla zprovozněna v roce 1986 | ||||||
| Nové Strašecí, přeložka II.b | Stavba byla zprovozněna v roce 1985 | ||||||
| Nové Strašecí - Řevničov | Stavba byla zprovozněna v roce 2020 | ||||||
| Řevničov, obchvat | Stavba byla zprovozněna v roce 2020 | ||||||
| Krupá, přeložka | Stavba byla zprovozněna v roce 2024 | ||||||
| Hořesedly, přeložka | Stavba byla zprovozněna v roce 2025 | ||||||
| Hořovičky, obchvat | Stavba byla zprovozněna v roce 2025 | ||||||
| Petrohrad - Lubenec |  | | | | | | 2024 |
| Lubenec - obchvat | Stavba byla zprovozněna v roce 2021 | ||||||
| Lubenec - Bošov | Stavba byla zprovozněna v roce 2015 | ||||||
| Knínice - Bošov | | | | | | | 2025 |
| Žalmanov - Knínice | | | | | | | 2025 |
| Žalmanov - Olšová Vrata | | | | | | | 2026 |
| Karlovy Vary - Olšová Vrata | | | | | | | 2025 |
| Soubor staveb Karlovy Vary, východ + západ, I. etapa | Stavba byla zprovozněna postupně v letech 1982 - 92 | ||||||
| Karlovy Vary, západ, II. etapa | Stavba byla zprovozněna v roce 2007 | ||||||
| Nové Sedlo - Jenišov | Stavba byla zprovozněna v roce 2010 | ||||||
| Nové Sedlo - Sokolov | Stavba byla zprovozněna v roce 2012 | ||||||
| Sokolov - Tisová | Stavba byla zprovozněna v roce 2011 | ||||||
| Tisová - Kamenný Dvůr | Stavba byla zprovozněna v roce 2010 | ||||||
| Kamenný Dvůr - křižovatka Y | Stavba byla zprovozněna v roce 2003 | ||||||
| Cheb - obchvat, 2. stavba | Stavba byla zprovozněna v roce 1999 | ||||||
| Cheb - obchvat, 1. stavba | Stavba byla zprovozněna v roce 1997 | ||||||
| Cheb–Pomezí, dostavba |  | | | | | | 2028 - 2030 |
VYSVĚTLIVKY
| ÚPD - územně plánovací dokumentace EIA - dokumentace hodnocení vlivu stavby na životní prostředí DÚR - dokumentace k územnímu rozhodnutí | ÚR - územní rozhodnutí (pravomocné) DSP - dokumentace ke stavebnímu povolení SP - stavební povolení |
HISTORIE
První plány na propojením Chebu s Prahou vznikaly již v polovině 30. let dvacátého století v rámci přípravy dálkové silnice "Cheb - Košice", která měla vést severně, tj. kolem Prahy nebo jižně kolem Plzně. - viz obr. 1.
Po Mnichovské dohodě (1938), díky které Československý stát přišel o značnou část území, se plány na výstavbu dálkových silnic podstatně změnily a trasa z Chebu přes Prahu byla opuštěna. Nicméně ihned po odstoupení Sudetského území Německé řiši, byly společnostií RAG - die Reichsautobahngesellschaft (tehdejší státní organizace
zajišťující přípravu a výstavbu řišských dálnic) zahájeny projekční práce na propojení Chebu s Liberecem přes Karlovy Vary, Lovosice a Českou Lípu (viz obr. 2). Projekční práce postupovaly rychlým tempem a již 1. prosince 1938 byly zahájeny stavební práce na tzv. Sudetské dálnici u Chebu. Díky válečným událostem se podařilo rozestavět cca. 28 km dálnice mezi Chebem a Karlovými Vary a u Liberce (viz obr. 3)
Po roce 1945 neměla Československá republika zájem pokračovat ve výstavbě Sudetské dálnice a proto bylo celé staveniště necháno svému osudu. Rozestavěno tak zůstalo dálniční těleso u Chebu a Liberce s několika propustky. Velké dálniční mosty nebyly v předválečném období zahájeny.
Novým impulsem v přípravě kapacitních silnic se stalo až usnesení vlády ČSSR č. 286/1963, které stanovilo koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací. Pro rychlostní silnici R6 (a ostatní rychlostní silnice) se stalo důležité zejména vládní usnesení č. 282/1971 o rozvoji silnic v letech 1971 - 1975, které v důsledku prudkého rozvoje silniční dopravy upravuje směřování investičních prostředků zejména do nejvíce zatížených silničních tahů, pro které nebyla plánována výstavba dálnic. Jednalo se zejména o výpadovky z velkých měst. Tento úkol byl vyřešen prostřednictvím realizace čtyřpruhových směrově rozdělených komunikací, jejichž parametry byly úspornější než u dálnic. Oproti dálnicím mohly být tyto komunikace projektovány s kratšími odbočovacími a připojovacími pruhy, s větším stoupáním či klesáním a menší šířkou zpevněných krajnic.
Pojem "silnice pro motorová vozidla" byl oficiálně poprvé použit v roce 1975 v rámci vydání vyhlášky federálního ministerstva vnitra, která umožnila označit vybrané silniční tahy dopravní značkou "Silnice pro motorová vozidla". V roce 1978 byl zpracován Ústavem silničního hospodářství "Návrh rozsahu silnic pro motorová vozidla v ČSR". Do sítě silnic pro motorová vozidla mohly být zařazeny silnice splňující tyto podmínky:
Rozsah silnic pro motorová vozidla v ČSR byl schválen federálním ministerstvem vnitra v roce 1980. Pro výstavbu a plánování silnic pro motorová vozidla byla mimo jiných stanovena i rychlostní silnice R6 ve směru Praha - Karlovy Vary - Cheb (křižovatka I/21), která tak začala psát svou novodobou historii.
VÝSTAVBA PŘED ROKEM 1989
Rychlostní silnice R6 bude po svém dokončení zabezpečovat kapacitní propojení Praha, Karlových Vary, Chebu a dále do Spolkové republiky Německo. Projekční příprava a následně vlastní realizace byla začala nejprave v úseku Praha - Nové Strašecí a to s ohledem na propojení průmyslových aglomerací Kladenska a Rakovnicka s Prahou a zlepšení dopravně nevyhovující situace na silnici I/6 (průtahy obcemi, úrovňové železniční přejezdy). Stavba rychlostní silnice byla zahájena v roce 1979 6,5 km dlouhým úsekem Nové Strašecí, přeložka, která umožnila eliminovat průjezd tranzitní dopravy historickým jádrem města Nové Strašecí.
Součástí stavby byla i přeložka silnice II/237 umožňující napojení Rakovníka na rychlostní silnici. Stavba byla uvedena postupně - jedna polovina vozovky v roce 1985 a druhá polovina v roce 1986.
V roce 1984 byla zahájena 3,2 km dlouhá stavba Tuchlovice, přeložka jejiž součástí byla dostavba MÚK Kačice a mostů přes železniční trať Praha - Chomutov a silnici Tuchlovice - Srby. Stavba končila v Kamenných Žehrovicích dočasných sjezdem na původní silnici I/6 a byla dokončena v roce 1988.
Celkem se před rokem 1989 podařilo zprovoznit cca. 10 km rychlostní silnice R6.
Tabulka č.1 - Zprovozněné úseky rychlostní silnice R6 před rokem 1989
| CHARAKTER STAVBY | STAVBA | KATEGORIE | DÉLKA V KM | ZAHÁJENÍ | DOKONČENÍ | ZPRŮJEZDNĚNÍ |
|---|---|---|---|---|---|---|
| VO | Nové Strašecí Ia. přeložka | S24,5 | 2,75 | 1980 | 1983 | - |
| VO | Nové Strašecí IIa. přeložka | S24,5 | 3,63 | 1979 | 1982 | - |
| VO | Nové Strašecí Ib. přeložka | S24,5 | 6,5 - dvoupruh | 1985 | 1986 | 1986 |
| VO | Nové Strašecí IIb. přeložka | S24,5 | 6,5 - dvoupruh II. část | 1982 | 1985 | 1985 |
| VO | Tuchlovice I. | S24,5 | 1,5 - dvoupruh | 1984 | 1987 | 1987 |
| VO | Tuchlovice II. | S24,5 | 1,7 - dvoupruh II. část | 1986 | 1988 | 1988 |
| VO | Kamenné Žehrovice II. | S24,5 | 1,9 | 1988 | - | - |
VYSVĚTLIVKY VO - Velké opravy
VÝSTAVBA PO ROCE 1989
Po roce 1989 byla hlavní pozornost zaměřena na dokončení úseku Praha - Kamenné Žehrovice a vybudování úseku Karlovy Vary - Cheb. Jako první byla po roce 1989 zprovozněna stavba Velká Dobrá - Kamenné Žehrovice (zprovozněna 1994), která umožnila odvést dopravu z obcí Velká Dobrá a Doksy. Následoval soubor staveb Pavlov - Kamenné Žehrovice, který byl zprovozněn v roce 2002. Poslední zbývající 10 km úsek Praha - Pavlov byl zahájen až v roce 2005. Po jeho dokončení došlo k významnému zlepšení životního prostředí v obcích Pavlov , Hostivice a Jeneč, které byly velmi zatíženy transitní dopravou. Tento úsek byl zprovozněn v prosinci 2008. Dálnice D6 se tak stala plnohodnotnou výpadovkou z města Prahy v celkové délce cca 30 km.
V Karlovarském kraji byla jako první zahájena výstavba obchvatu Chebu, který byl postupně dokončen v letech 1997 a 1999. Na obchvat Chebu v roce 2003 navázala zhruba 4,4 km dlouhá stavba Kamenný Dvůr - křižovatka Y.
Na tuto část dálnice navázaly celkem čtyři úseky od Jenišova po Kamenný Dvůr v souhrnné délce téměř 25 km. Tyto úseky byly zprovozňovány postupně v letech 2010 – 2012.
Velmi významnou stavbu se podařil zprovoznit v roce 2007. Jednalo se o dostavbu průtahu Karlovými Vary v délce 5,1 km, která umožnila odvést dopravu ze západní části města.
Následně nabralo tempo výstavby D6 vyšší tempo a ŘSD postupně otevíralo další úseky. V listopadu roku 2015 byl dokončen 4,1 km dlouhý úsek mezi Lubencem a Bošovem, který se stal na několik let izolovanou částí. Dopravu z Lubence odvedla až zprovozněná stavba Lubenec-obchvat, která se otevřela v srpnu roku 2021. Dálniční obchvat města měří 4,9 km.
Ve Středočeském kraji se další úseky D6 otevřely v roce 2020, kdy byly současně zprovozněny části od Nového Strašecí po Řevničov (za Krušovice). Stavby Nové Strašecí - Řevničov a Řevničov - obchvat prodloužily v listopadu 2020 délku D6 o dalších 9,8 km. Na tyto stavby navázala v srpnu 2024 zprovozněná část D6 kolem obce Krupá, díky níž se řidiči svezli po D6 dalších 6,5 km. Středočeskou trasu D6 uzavřela na konci září 2025, kdy byla dálnice prodloužena o 14,4 km díky úsekům kolem Hořoviček a Hořesedel. Tyto dvě obce byly posledními, kterými ve Středočeském kraji procházela silnice I/6. Tu nová D6 nahradila a z I/6 se stala krajská komunikace II/606. Spolu s těmito dvěma úseky byla otevřena též oboustranná odpočívka Kolešov.
V roce 2025 byly zahájeny další dva úseky D6, a to na území Karlovarského kraje. V březnu 2025 odstartovala výstavba 7,9 km dlouhého úseku Knínice-Bošov a v červenci 2025 následoval úseky Žalmanov-Knínice délky 7,0 km. Od roku 2024 je ve výstavbě také 11,1 km dlouhý úsek D6 mezi Petrohradem a Lubencem, který spadá do Ústeckého kraje.
Další postup přípravy dálnice D6 je rovněž závislý na disponibilních finančních prostředcích ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Předpokládaný harmonogram dostavby rychlostní silnice je dostupný v sekci "Harmonogram výstavby".
Tabulka č.2 - Zprovozněné úseky dálnice D6 po roce 1989
| STAVBA | KATEGORIE | DÉLKA V KM | ZAHÁJENÍ STAVBY | ZPROVOZNĚNÍ |
|---|---|---|---|---|
| Praha - Pavlov | R24,5/120 | 10,4 | 03/2005 | XII.08 |
| Pavlov - Velká Dobrá, I. stavba | R24,5/120 | 2,9 | 05/1999 | 06/2002 - čtyřpruh |
| Pavlov - Velká Dobrá, II. stavba | R24,5/120 | 2,8 | 05/1999 | 06/2001 - čtyřpruh |
| Velká Dobrá - Kamenné Žehrovice | R24,5/120 | 6,2 | 1988 | podzim 1994 |
| Nové Strašecí - Řevničov | R 25,5/100 | 5,6 | 12/2017 | 11/2020 |
| Řevničov - obchvat | R 25,5/100 | 4,2 | 12/2017 | 11/2020 |
| D6 Krupá, přeložka | D 25,5/130 | 6,5 | 02/2022 | 08/2024 |
| Lubenec-Bošov | R 25,5/100 | 4,1 | 05/2010 | 11/2015 |
| Lubenec-obchvat | R 25,5/100 | 4,9 | 03/2018 | 08/2021 |
| Karlovy Vary, západ II. stavba | MS20/60 - intravilán R24,5/90,100 - extravilán | 5,2 | 09/2004 | 10/2007 - čtyřpruh |
| Jenišov – Nové Sedlo | R 24,5/100 | 4,4 | 02/2008 | 08/2010 |
| Nové Sedlo – Sokolov | R 24,5/100 | 7,5 | 04/2009 | 10/2012 |
| Sokolov – Tisová | R 24,5/100 | 5,4 | 10/2008 | 04/2011 |
| Tisová – Kamenný Dvůr | R 24,5/100 | 7,5 | 08/2006 | 10/2010 |
| Kamenný Dvůr - křižovatka Y | R24.5/100 | 4,4 | 03/2001 | 11/2003 |
| Cheb, obchvat - I. stavba | R24.5/100 R11,5/100 | 8,9 | 11/1993 | 07/1997 |
| Cheb, obchvat - II. stavba | R24.5/100 | 7,1 | 04/1997 | 10/1999 |
| Hořesedly, přeložka | D 25,5/130 | 9,2 | 02/2023 | 09/2025 |
| Hořovičky, obchvat | D 25,5/130 | 5,2 | 03/2023 | 09/2025 |
Použité prameny:
1) V. Lídl, T. Janda, Stavby, kterým doba nepřála, ŘSD ČR, 2006
2) Silnice a dálnice v ČR, kolektiv autorů, Lucie tisk, 2009
3) Informační materiály ŘSD
